Víte, že mnozí z vás bydlíte na škváře a asfaltu?
Jednou na zakázce se mi zákaznice rozplakala.
Když byla se svým manželem na dovolené, tak jim v panelákovém bytě v jednom pokoji praskl radiátor a voda asi 7 dnů vytékala rovnou na dřevěné parkety.
Štěstí bylo aspoň v tom, že bydleli v přízemí, a nikoho jiného než sebe tedy nevytopili. Samozřejmě, když zjistili, co se stalo, kontaktovali mne, abych jim řekl, co s podlahou dělat.
Parkety byly tak promočené a místy již zčernalé, že je nebylo možné zachránit. To vše zatím zákaznice rozdýchala a chápala, že se zkrátka stala nehoda. To, co nechápala, a dohnalo ji to až k slzám, bylo, když jsem jí oznámil, že na samém spodku podlahy pod parketami je škvára. Pamatuji si tu větu, jako kdyby to bylo dnes:
„Já bydlím ve 21. století na škváře? Vždyť je to těžký karcinogen!“
Ano, mnozí z nás, kteří bydlíme v panelácích a bytovkách, máme na podlahách v pokojích klasické poctivé dřevěné parkety, ale na samém spodku pod nimi se, v hloubce sedmi až deseti centimetrů, nachází škvára.
Jedná se v podstatě o škvárový násyp, kterým se dorovnávaly výšky podlah do úrovně chodeb, a zároveň šlo i o určitý druh izolace, ať již kročejové, či tepelné. Na této škváře je dále většinou položen tér-papír, na kterém jsou desky hobry, a na těch jsou už nalepeny vlastní dřevěné parkety. Zpravidla asfaltem.
Copak povíte jako laici na takovou skladbu podlahy? Mně osobně to zrovna moc zdravé nepřipadá.
Škvára je jednodušeji řečeno popel, který vznikne při spalování uhlí a který je následně zchlazen vodou. Jak jsem se dočetl, stavební materiály u nás procházely kontrolou až po roce 1983. Jenže paneláky a bytovky jsou většinou postaveny před tímto rokem. Takže v podstatě nikdo neumí s určitostí říci, jestli je, či není škvára v bytovkách závadná.
To proto, že škváru, jako velmi levný a dostupný materiál, před rokem 83 nikdo nekontroloval, tedy neměřil například obsah radonu, který se mohl do uhlí dostat v případě, že pocházelo z kontaminovaného naleziště.
O asfaltu již ani nemusím psát, stačí informace, že průmyslový asfalt je v podstatě vedlejší produkt zpracování ropy.
Zkrátka nic zdravého a příjemného. Člověk si většinou ani neuvědomuje, že tohle všechno doma dýchá. Takováto skladba podlahy je v zásadě skladbou plovoucí. Když po ní chodíte, vzniká tlak a podtlak a tím se všechny škodlivé látky dostávají přes dilatace u stěn do vašeho bytového ovzduší.
Další nevýhodou škváry je, že se postupem času vychodí a na podlaze vzniknou tzv. lavory. To jistě mnozí z vás zpozorovali, hlavně u nábytku, kdy často musíte jeho čelní stranu vypodložit tak, aby byl nábytek v rovině.
Pokud jste se rozhodli pro rekonstrukci podlahy a výše uvedené je váš případ, doporučuji určitě starou škváru vyhodit. Já osobně bych nepolemizoval, zda je škodlivá, či ne. Dnes už jsou podlahové materiály zcela jinde, takže není vůbec problém škváru adekvátně nahradit například odlehčeným cementovým potěrem, a to v jakékoliv síle.
Vše je samozřejmě také o financích a takový zásah do skladby podlahy není lacinou záležitostí. Na druhé straně je třeba jej brát jako investici do zdraví celé vaší rodiny.
ale děte vy chytráci:)) chemie jsou plný baráky. plastový okna a vůbec skorem všechno. to nevadí?
U nás je škvára v celé bytovce (12 bytů), kdyby to nebylo tak drahé, nechám si to předělat, už jenom kvůli svému pocitu. Nic zdravého to rozhodně nebude...
Presne tenhle pripad sme meli doma a vsechno slo ven. Zda se mi ze od te doby jsme cela rodina i mene nemocni. Takove ty dychaci potize atd. L. Vacha