Před pokládkou dřevěných podlah dejte pozor na vlhkost!

Před pokládkou dřevěných podlah dejte pozor na vlhkost!

Dřevo obecně je velmi náchylné na vlhké prostředí.

Jedním z hlavních předpokladů pro bezchybnou pokládku parket a plovoucích podlah na bázi dřeva je proto přesné určení vlhkosti podkladu.

Budeme-li se bavit o betonovém potěru, který je nejčastějším podkladem pro pokládku finálních podlah, obyčejně se tento bere za dostatečně vysušený, dosáhne-li hodnoty méně než 2,0 % hmotnostní vlhkosti. U anhydritu  je normou požadovaná hodnota o mnoho nižší, a to pouhých 0,5 hm%.

 

Pokud je ale v potěru instalované podlahové topení, hovoří norma o 1,8 hm% pro beton a 0,3 hm% pro anhydrit. Tyto požadavky mohou ale být ještě mnohem přísnější. Jsou závislé na použitém materiálu finální podlahy (např. u exotických dřevin).

Konkrétní hodnoty maximální přípustné vlhkosti podkladu pak určuje výrobce nebo dodavatel materiálu.

Existuje celá řada řada přístrojů na měření vlhkosti stavebních materiálů a stavebních prvků. Některé jsou přesnější (CM metoda), jiné méně přesné (různé příložné vlhkoměry). Při měření příložnými měřicími přístroji často dochází ke zkreslení údajů měření, protože vrchní část potěru samozřejmě vyschne (vyzraje) jako první.

Když je potom na nevyzrálý podklad položena finální podlaha, zabrání dalšímu vypařování a vlhkost, která zůstala v podkladu může způsobit velké škody. Nejčastější je změna objemu dřeva a následné vyboulení a deformace podlahy. Už rozdíl i několika desetin procenta hmotnostní vlhkosti může u náchylné dřeviny způsobit nevratné poškození. 

Doporučujeme proto spoléhat se na přesné měřicí metody.

Pro bezchybnou montáž dřevěných podlah, ale i dalších prvků z tohoto přírodního materiálu (dveře, zárubně, nábytek) je dále velice důležitá takzvaná relativní vlhkost vzduchu. Její nadlimitní (ale i podlimitní) hodnota může též způsobovat nevratné deformace. Vzdušnou vlhkost ovlivňuje nejen vlhkost potěrů, ale hlavně zdiva a omítek. Hodnota optimální vlhkosti vzduchu je cca 45-55%

Patrik Hyka - portál Podlahy.com

 

  1. Josef Kouba

    Dobrý den,
    jenom maličká úvaha.V dnešní uspěchané době málokdo dodržuje technologický postup stavby.Chci říci,že vše se realizuje ve velmi krátkém čase a to má vliv na celkovou stavbu domu.Dodržel jsem stará technologické postupy a nemám ve svém domě problém se žádnou vlhkostí ani praskáním podlah a obvodových zdí.To znamená , že pokud nechám správně vyzrát betony a další stavební prvky , tak se nemusím bát vlhkosti a montáž dřevěné podlahy a její následné užívání je bez problémů.To se samozřejmě týká i dveří.Nemusím řešit nějaké reklamace a dohadovat se o procentuální vlhkosti.
    Děkuji.

  2. Josef Voborník

    Změření vlhkosti v podkladu je alfa a omega k započetí instalace podlahy. Už se nám i na zakázce stalo, že ani orientační měřáky, ani CM nedokázali správně určit hodnoty vlhkosti. Až odebrání správného množství vzorku, který se vysušil a změřil váhovou metodou, nám ukázal, jak velké rozdíly mohou v měření nastat. No někdy je ta směs v betonu koktejl a u anhydridu obzvláště nespecifikovaný neznámí se spoustou přísad, které dokáží měření orientační metodou pěkně zamíchat. Správné měření vlhkosti bych v žádném případě nepodceňoval. A ještě podotknu, že jde o měření zbytkové vlhkosti u těch hodnot. U starých podkladu by měření mělo být polovičních hodnot než připouští Norma.

  3. Patrik Hyka - portál Podlahy.com

    Pane Poure, děkuji za Vaši reakci. Ano, samozřejmě že u všech druhů krytin by měla být vlhkost před pokládkou v normě (víme, že ne vždy to tak striktně bývá). Tento článek pojednává pouze o dřevěných (a od dřeva odvozených) podlahách a je určen víceméně pro laickou veřejnost. Jako takový malý náhled do poměrně široké problematiky. V každém případě Vám ale děkuji za doplnění. S pozdravem, Patrik Hyka

  4. Martin Pour

    Dobrý den, já si opět neodpustím malou korekci a to, že nejen u dřevěných, ale u všeobecně všech krytin je potřeba si dávat pozor na vlhkost a druhá věc, že neplatí pravidlo, že by beton byl na povrchu sušší, než uprostřed, nebo vespodu, jelikož většinou bývá pod betonem izolace a molekuly vody mohou vzlínat pouze směrem nahoru a v určité fázi schnutí je beton vlhčí na povrchu, než dole a proto se třeba zkouška CM provádí správně ze vzorku, který má být zhruba z prostředku podkladní vrstvy. Nebudu řešit problematiku schnutí při topení podlahovým topením, protože to je na elaborát a já nejsem dobrý spisovatel. Krásný den všem.

Napsat komentář