Podlahové vytápění a jeho možnosti

Podlahové vytápění a jeho možnosti

Podlahové topení je systém vytápění, který se celkem v našich končinách zabydlel.

Je to díky vývoji a pokroku podlahového topení a nakonec i dostupností tohoto druhu vytápění budov.

Podlahové topení používali již Římané, ale jednalo se o systém vytápění podlahy horkým vzduchem známý pod názvem Hypocaust. Fungovalo to zhruba tak, že do prostoru zdvojené podlahy spojené pomocí krátkých sloupků byl vháněn horký vzduch z pece.

Spousta lidí si myslí, že podlahové topení lze realizovat jen v určitých konstrukcích, které jsou vysloveně pro tento systém vytápění vhodné a připravené. Ale není to zcela tak jednoznačné, ano podlahové topení vyžaduje svá specifika, ale není pravdou, že jej lze využít jen v betonové podlaze, zalité do velmi silné vrstvy betonu.

Tento článek vysvětlí základní možnosti podlahového topení a nabídne, jak se dá tento typ vytápění budov využívat ve více případech i s ohledem na využití objektu.

Základem je tedy účel, pro který je budova vystavěna v návaznosti na využívání podlahového topení. Myslí se tím například, zda se jedná o celoročně obydlený objekt, či jen nárazově v podobě víkendů. Tady pak hraje roli i to, jakým způsobem se pak realizuje kompletní konstrukce podlahy a jaký druh podlahového topení bude použit.

Jde o to, že klasické, často používané teplovodní podlahové vytápění ve spojení s dostatečnou akumulační konstrukcí podlahy je vhodné pro trvalé bydlení, kde se zejména v topné sezóně objekt využívá nepřetržitě. Zatímco u rekreačních objektů je spíše potřeba rychlého náběhu a účinnosti topení. Pak jsou zde i části objektů, kde se vyplatí jedno či druhé topení podle využití místností.

Například části domu, které jsou využívány jen částečně a jsou odděleny od tzv. denních místností, jsou vhodnější spíše pro rychlejší druh topení. Taková koupelna je místo, kde nejsme celý den a proto stačí prostor jen temperovat. Ale zase v době, kdy do koupelny chceme jít a zdržet se tam, vyžadujeme teplo. Proto se bude do koupelny hodit spíše elektrické podlahové topení s dostatečným výkonem a topná rohož bude umístěna přímo pod nášlapnou vrstvu, například pod dlažbu. Náběh je pak poměrně rychlý, protože se nemusí ohřívat roznášecí, akumulační deska, než se teplo dostane do prostoru místnosti.

Takto vyřešené elektrické podlahové topení, poskytuje teplo s minimální prodlevou v porovnání s teplovodním vytápěním s řádnou akumulační vrstvou. Ano, je pravda, že tento druh podlahového topení, také označovaný za přímotopné podlahové vytápění nemá prakticky žádné, nebo jen velmi nepatrné akumulační schopnosti. Navíc je zde i větší spotřeba elektrického proudu, ale vzhledem k nárazovému použití je to akceptovatelné.

Elektrické přímotopné podlahové topení, je také vhodné mimo topnou sezónu, kdy rychle ohřeje podlahu v koupelně a vy se tak cítíte při koupání příjemně i když není zrovna v létě teplo.

Jak už jsme se zmínili, je velmi často využíváno podlahové topení, kdy toto je formou teplovodního zabudováno ve skladbě podlahy s požadovanou akumulační vrstvou, nejčastěji z vhodného betonu o tl. alespoň 5 cm nad topné hadice. Takové podlahové topení sice má delší náběhový čas (několik hodin), ale je z hlediska dlouhodobého využívání úsporné, jelikož teplo se nakumuluje v akumulační roznášecí vrstvě a uvolňuje se do prostoru ještě několik hodin po přerušení dodávky teplé vody do hadic vytápěcího systému.

U akumulačního podlahového vytápění hraje velkou roli kvalitní tepelná izolace podlahy, také zda je podlaha přímo na terénu, protože tato je pak třeba opravdu důkladně odizolovat z hlediska tepelných ztrát. U takových podlah s podlahovým topením, které jsou řešené nad obytným prostorem, který je také vytápěn je situace lepší. Neznamená to sice, že podlahovou konstrukci nemusíte izolovat, ale ztráty nejsou tak veliké a při návrhu se dá tato situace z hlediska skladby konstrukce a použití tepelné izolace zohlednit.

Velmi často používaným druhem podlahového topení je typ poloakumulační, který má akceptovatelnou dobu náběhu a přitom i slušné akumulační schopnosti. Většinou se tento typ podlahového topení řeší s akumulační, roznášecí deskou s tloušťkami od 4 cm nad topnými hadicemi. Často je využívána pro tento typ vytápěných podlah jako akumulační deska anhydritová roznášecí vrstva. Tato z tohoto hlediska poskytuje velmi dobrou tepelnou vodivost. Proto je tento typ podlahového topení lépe regulovatelný a náběhová doba je akceptovatelná, ale nikoliv srovnatelná s přímotopným podlahovým vytápěním.

Je třeba také vědět, že náběhová doba topení nebude nikdy stejná jako uvolňování nahromaděného tepla v akumulační vrstvě. Jedná se tedy o jisté tepelné ztráty, které jsou logické. Žádná tepelná izolace nedokáže teplo udržet trvale. Jde o vlastnost zvanou jako tepelný odpor, který teplo brzdí a nikdy nezastaví a neudrží trvale.

Podlahové topení je velmi kvalitní, účinné a ekonomické topení, je ale třeba dodržet veškeré montážní postupy a požadavky výrobců tohoto typu vytápění budov, aby vše fungovalo jak má. 

Pavel Hanzelín - portál Podlahy.com

  1. Ivana Bartáková bartakovaiva@email.cz

    Dobrý den,prosím máme zabudované podlahové topení a pochůzí materiál plovoucí podlahu,kterou bych ráda po 12 letech používání vyměnila. Ale chtěla bych vědět,zda je možné po odstranění stávající podlahy ji nahradit jiným materiálem jak je plovoučka nebo dlažba. Zda jsou některé druhy vinylu nebo lina vhodné na podlahové vytápění. Děkuji za Váš čas a odpověď Ivana Bartáková

Napsat komentář