Penetrační nátěry snížují savost podkladu

Penetrační nátěry představují zcela zásadní složku v přípravě stavebních povrchů před aplikací dalších vrstev jako jsou například stěrky, lepidla, barvy, omítky či podlahové krytiny. Jejich hlavní účel spočívá v tom, že umožňují vytvořit dokonalý a rovnoměrný podklad, který je nezbytný pro dlouhou životnost a správnou funkci následných povrchových úprav. Každý stavební povrch, ať už se jedná o beton, anhydrit, omítku, sádrokarton nebo třeba starší dlažbu, má své specifické vlastnosti – především různou soudržnost, savost a přítomnost prachu či jiných nečistot. Právě proto se penetrace používají, aby sjednotily vlastnosti těchto podkladů a zajistily, že finální povrchová úprava bude bezchybně fungovat.

Jedním z klíčových přínosů penetračních nátěrů je sjednocení nesoudržných a nestejnoměrně savých podkladů, což znamená, že eliminují vznik míst s různou úrovní savosti. Bez použití penetrace se totiž stává, že některá místa na povrchu absorbují více vody nebo jiných kapalin, což může vést k nerovnoměrnému schnutí následné vrstvy a vzniku prasklin, map nebo dokonce úplnému selhání finální úpravy. Penetrační nátěr obalí jednotlivé částice prachu a drobných nečistot, které se běžně vyskytují na stavebních podkladech, a tím je účinně přichytí a zafixuje na povrch. Díky tomu se při nanášení dalších vrstev neuvolňují do finální směsi, což zabraňuje vzniku defektů a zajišťuje pevnější přilnavost nové vrstvy k podkladu.

Další velmi důležitou funkcí penetračních nátěrů je zpevnění povrchu podkladu. Mnohdy se stává, že povrch stavebních materiálů je křehký, drolivý, nebo vykazuje známky opotřebení. Nanesením vhodné penetrace dojde k zakotvení volných částic a ke zvýšení soudržnosti podkladu, čímž se značně snižuje riziko, že by se některá část povrchu při následné aplikaci vrstev odloupla nebo poškodila. Penetrační nátěr zde působí jako jakýsi „most“ mezi podkladem a dalšími vrstvami, což zaručuje lepší vzájemné propojení materiálů a vyšší celkovou pevnost skladby.

Penetrace také výrazně snižuje savost podkladu. Stavební materiály jako beton nebo omítka jsou zpravidla velmi porézní a dokáží nasáknout velké množství vody z aplikovaných směsí. Pokud by tato voda nebyla zadržena penetračním nátěrem, vsákla by se do podkladu a chyběla by pro správnou hydrataci například cementové nivelační stěrky. To by vedlo k nekvalitnímu vytvrdnutí a snížení pevnosti, protože pro perfektní vytvrdnutí cementu je potřeba dostatek záměsné vody ve hmotě samotné. Penetrační vrstvy brání tomuto nežádoucímu úniku vody, zajišťují rovnoměrné schnutí a vytvářejí optimální podmínky pro dokonalé vytvrzení následných vrstev.

Neméně důležitým aspektem je zvýšení adheze, tedy přilnavosti mezi jednotlivými vrstvami skladby. Penetrační nátěr zajišťuje, že na připravený povrch následná úprava – ať už jde o nivelační stěrku, dlažbu, omítku nebo barvu – dobře přilne, což je zásadní pro vysokou životnost celé skladby. V případě, že podklad není zpenetrován, může se stát, že nová vrstva se špatně uchytí, začne se odlupovat nebo praskat, což vede k nutnosti předčasné rekonstrukce a zbytečně zvýšeným nákladům. Obzvláště v případech, kdy je třeba aplikovat samonivelační hmoty, je kvalitní penetrace nezbytná pro maximální roztékání a vyrovnání vrstvy. Pokud by voda ze stěrky ihned vsákla do podkladu, stěrka by rychle zatuhla a nevyrovnala by se dokonale.

Důkladná příprava podkladu a správná aplikace penetrace mají rozhodující vliv na výslednou kvalitu i životnost celé povrchové úpravy. Není to tedy krok, který by mohl být opomenut nebo proveden ledabyle. Velmi důležité je zvolit vhodný typ penetrace v závislosti na vlastnostech podkladu – u nesavých nebo málo savých povrchů se většinou aplikují reaktivní penetrace, zatímco na standardní savé podklady obvykle postačí disperzní penetrace na bázi syntetických polymerů. Správná penetrace se nanáší válečkem nebo štětcem, vždy by měla být aplikována celoplošně, aby žádné místo nezůstalo nechráněné a nehrozilo tak selhání některé části skladby.

Penetrační nátěry dělíme podle jejich chemické báze. Nejčastěji používané jsou disperzní penetrace, které jsou založeny na bázi vodou ředitelných syntetických pryskyřic, případně emulzí plastů. Tyto penetrace jsou vhodné pro většinu běžných stavebních podkladů, protože snadno pronikají do jejich struktury, rychle schnou a jsou poměrně snadno aplikovatelné. V případě speciálních, slabě soudržných nebo průmyslových podkladů se používají reaktivní penetrace na bázi epoxidových pryskyřic nebo polyuretanů, které jsou ještě účinnější a poskytují vyšší stupeň zpevnění povrchu i zvýšení adheze.

Je třeba také pečlivě posoudit savost a povahu podkladu, protože u některých savých povrchů je nezbytné penetrační nátěr naředit vodou. Zředěná penetrace lépe pronikne do podkladu a zajistí optimální účinek. Avšak je zapotřebí zvýšené opatrnosti – pokud je penetrace příliš naředěná nebo se nanese v příliš malém množství, žádoucí efekt se nemusí dostavit. Takový podklad pak může být stále nestejnoměrně savý nebo nedostatečně soudržný, což může zásadně ohrozit funkčnost a životnost celé úpravy.

Obecně tedy platí jedno základní pravidlo: čím pečlivější, důslednější a kvalitněji provedená penetrace, tím vyšší je jistota, že celkový výsledek bude odpovídat požadavkům na kvalitu, životnost a bezpečnost stavební konstrukce. Nevyplatí se proto tento krok podceňovat, neboť správně provedená penetrace je základem úspěchu každé povrchové úpravy ve stavebnictví.