Nejčastější vady litých podlah

Nejčastější vady litých podlah

Pozor na praskliny, kroucení, smršťování či boule

Prasklina protínající podlahu v místnosti asi nebude jen estetickou vadou na kráse.

Stejně tak podlaha zkroucená do tvaru „lavoru“, která umí zablokovat dveře, takže se do domu budete muset vloupat oknem. Kdy jde o vážný problém podlahové konstrukce a kdy o kosmetický detail, který třeba spraví jen přebroušení, vám poradí Ing. Daniel Šmíd, specialista na podlahové materiály ze společnosti CEMEX.

Konstrukcí je na stavbě obrovské množství, podlaha je přitom nejvíce zatěžovaná a troufám si říci, že se i nejhůř opravuje,“ uvádí Daniel Šmíd a upřesňuje: „Vady podlah jsou stále na očích a každá oprava je zásahem do konstrukce, kde je provoz. Nelze ji tak provést snadno, jako třeba výměnu okna.“ Opravy podlah jsou navíc značně nákladné a v případě problému se dodavatelé často „nemohou dohodnout“, kdo vlastně udělal chybu. 

Tvar prasklin napoví 

Pokud nově položenou dlažbu hyzdí prasklina, podívejte se na její tvar,“ radí Daniel Šmíd: „Jde-li o liniovou prasklinu přes celou místnost, půjde o závadu ve vnitřní části konstrukce, nejspíš prasklý potěr.“ Takto vyrýsovaná prasklina v celé ploše značí, že problém je už v podkladu a že se jen promítl do keramiky. Naproti tomu zlomený roh keramické dlaždice bude způsoben špatnou pokládkou. Dlaždice byly zřejmě opatřeny lepidlem jen ve svém středu, zatímco rohy zůstaly nepodlepené.  Pak už stačí, aby taková dlaždice byla vystavena většímu zatížení, například chůzi v podpatcích, a prasklina je na světě. 

Původcem vad, které se nacházejí ve spodní části konstrukce a přenášejí se do vrchních vrstev, bývají často přechody různých tlouštěk izolace, zpravidla polystyrenu v tepelně izolační vrstvě. „Pokud mám křivou základovou konstrukci, například na každém metru o jeden centimetr, pak ve výsledku mám na 8 metrech rozdíl až 8 cm, což je hodně,“ připomíná Daniel Šmíd. Při realizaci by v tomto případě mělo dojít k nařezání polystyrenu do různě tlustých desek. A to v praxi realizační firmy neřeší. Použijí jednu nebo dvě tloušťky desek a věří, že potěr to spraví. „Nespraví,“ říká rovnou Daniel Šmíd a dodává: „Po zatížení podlahy dochází ke kmitání a v místě, kde je potěr omezen ve své tloušťce, dojde k jeho deformaci.“

S nerovnostmi může pomoci pěnobeton 

V případě podobných nerovností může pomoci litý izolační pěnobeton. Ten je ideálním materiálem i tehdy, pokud bude v podlaze velké množství trubek, kabelů a jiných rozvodů. Jde o materiál připomínající napěněnou šlehačku. CEMEX jej nabízí pod názvem Poroflow. Pěnobeton, kterým se podlaha zalije, se přitom chová stejně při tloušťce 2 cm a 15 cm. Je tedy nestlačitelný a vytvoří pevný rovný podklad pro litou podlahu. Polystyren se tak dává až na něj, kde tvoří tepelnou, případně kročejovou izolaci. 

Trhlinám zabrání dilatační spáry 

Důvod kroucení a smršťování potěru spočívá v nerovnoměrném vysychání. Čím menší je smršťovací pole, tím lépe, proto se vyplatí nepodcenit tzv. smršťovací spáry a doslova podlahu naporcovat na jednotlivé díly. Ty se provádějí jen u cementových potěrů, a to do hloubky asi 30 – 50 % z celkové tloušťky. Již od oslabení tloušťky o více než 25 % v určitém místě totiž dojde k prasknutím potěru a tvorbě dilatační spáry. Tu potom stačí pomocí sponek sešít a zalít epoxidem. Vznikne celistvá podlaha, neznehodnocená nechtěnými prasklinami. „Z praxe mám zkušenost, že dilatační spáry jsou často realizovány jako příliš mělké, sahají například jen do hloubky 1,2 mm z celkové tloušťky lité podlahy 6 cm. V tom případě ale podlaha nepraskne tam, kde chci já, ale kde chce ona,“ varuje Daniel Šmíd.  

Vliv na objemové změny má také tloušťka potěru. Čím nižší je, tím je kroucení vyšší. S ohledem na kroucení potěru je za optimální považována podlaha tloušťky 5 – 5,5 cm, dilatovaná přibližně po 3 – 4 metrech. U anhydritového potěru dochází ke smršťování jen v případě velké lokální změny tloušťky nebo extrémního vysušení sluníčkem z oslunění. Výhodou tohoto materiálu je, že smrštění je minimální (jen 0,03 mm/m) a není tudíž třeba jej, na rozdíl od cementových potěrů, ošetřovat. Cementový potěr je třeba ošetřovat a min. 3-4 dny držet ve vlhkosti, čím déle, tím lépe. Musí dosáhnout pevnosti a pak teprve má začít vysychat. Pokud začne vysychat rychle, začne se kroutit. Vliv na smrštění mají i podíly jednotlivých složek cementového potěru, kameniva, cementu a záměsové vody. Přidáním záměsové vody se smrštění zvyšuje. 

Kroucení podlahy, sedání objektu 

Jiným typem vady je kroucení podlahy. Pokud dochází k většímu smršťování ve spodní části konstrukce a menšímu na povrchu, potěr se zkroutí a vytvoří bouli. K této vadě dochází například tehdy, pokud na cementový potěr, který ještě nebyl stabilizovaný, položíte dlažbu příliš brzy. Podlaha se prohne nahoru a často také ve středu místnosti praskne. 

Specifickou vadou u nízkoenergetických a pasivních domů je sedání celého objektu. Vysoká vrstva tepelné izolace v podlaze, a také kvalita této izolace, může při větším zatížení způsobit sedání celé podlahy, klidně i o centimetr, ale i její kroucení v případě nerovnoměrného sedání. Problematické je i použití Mirelonu jako separační fólie. Při velkém zatížení se tento materiál zcela zploští a způsobí opět sednutí podlahy. „Mirelon doporučuji používat jako kročejovou izolaci kolem stěn. Jako podklad na plošné vyrovnání ale vhodný není. Použijte polystyren nebo pěnobeton,“ radí Daniel Šmíd.

Povrchové praskliny u anhydritů 

Drobné prasklinky na povrchu často působí dojmem, že jde o trhliny. Může však jít jen o vrstvičku urychlovacích solí obsažených v anhydritovém potěru, která popraská. Anhydrit se totiž obtížněji rozpouští, právě proto se k urychlení rozpouštění používají speciální soli. Popraskanou vrstvičku je nutné před lepením dlažby odbrousit, v případě volby plovoucí podlahy může na povrchu i zůstat. 

Jako drobná vada se mohou jevit bílá kola na povrchu hotové lité podlahy. Nejde však o vrstvičku usazených solí jako v předchozím případě, jde o důsledek vyplavení pojiva, což se stává častěji u anhydritových potěrů. Vyplavení pojiva lze zabránit, pokud kaluže, které při realizaci mohou vzniknout, včas odstraníte. Tuto vodu totiž nelze do potěru dostatečně zapracovat. Pokud již bílé skvrny na povrchu vzniknou, je třeba je po zatvrdnutí probrousit až ke kamenivu. 

Chemické reakce mohou způsobit lokální boule 

Důsledkem chemických reakcí v cementovém potěru mohou být lokální boule. K této chemické reakci dochází při povrchové úpravě v podobě polyuretanových a epoxidových stěrek. Boule se zpravidla vytvoří asi 3-4 dny po realizaci vrchní povrchové úpravy. Jde o chemickou reakci, kterou je nutné v rámci technologie eliminovat, což znamená, že jde o problém již v návrhu skladby. Boulení je způsobeno vodou, která vlivem chemické reakce vytváří silné tlaky až 6 mPa. 

Naopak u anhydritových potěrů může proběhnout chemická reakce síranů s hliníkem, a to v případě nevhodné instalace odrazové hliníkové fólie. Vlivem reakce, připomínající var, se fólie zcela ztratí. Staticky tento jev není problematický, ovšem na povrchu podlahy se vytvoří krátery. Navíc pak fólie funguje jako vodič, nikoliv odražeč a neplní tak svoji roli.

Bublinky jako v limonádě 

Někdy se objeví bublinky přímo na povrchu litého potěru. Důvodem je opatření některých typů trubek podlahového topení speciálním olejem. Po nalití cementových či anhydritových podlah pak vyskočí nahoru mikrobublinky a vykreslí místa, kde se trubky skrývají. Jde o přirozený jev, nikoliv vadu, který se přebroušením ztratí.

Poslední vadou, na kterou bych chtěl upozornit, je nedostatečná rovinnost,“ uvádí na závěr Daniel Šmíd a pokračuje: „Hlídejte si, aby realizační firma předala podlahy opravdu dokonale rovné. Dodatečné vyrovnání je totiž nejdražší.“ Zatímco za podlahu z cementového potěru zaplatíte řádově 280 Kč/m2, za aplikaci samonivelační stěrky pro vyrovnání můžete zaplatit dalších 350 nebo i 500 Kč za 1 m2. Hotová litá podlaha by po přebroušení a napenetrování měla mít jednolitý, dokonale hladký a rovný vzhled. „Přeji Vám to, protože opravy podlah opravdu nejsou levné,“ uzavírá Daniel Šmíd. 

Další informace najdete na www.specialni-produkty.cz nebo na www.cemex.cz

Ing. Daniela Šmída můžete kontaktovat e-mailem na daniel.smid@cemex.com

 

  1. jarda

    Vlivem reakce, připomínající var, se fólie zcela ztratí. Staticky tento jev není problematický, ovšem na povrchu podlahy se vytvoří krátery. Navíc pak fólie funguje jako vodič, nikoliv odražeč a neplní tak svoji roli. Toto zmínění je absolutní nesmysl...

Napsat komentář